Gentlemani

Potemnělá scéna, minimalisticky naznačený opuštěný lunapark a za plotem živá kapela. Na scéně pět floutků, jeden větší mačo než druhý. Proti nim pět slečen, svorně zamilovaných do Juana, lamače srdcí party Gentlemanů. Střihnou si spolu první hudební číslo, umně zvládnuté po stránce taneční i pěvecké, které nám představí dva kohouty party, Juana a Markýze. Partě šéfuje Markýz v podání Martina Dobíška, který zpívá i tančí docela obstojně, jen mu trochu chybí kouzlo. Zato lamači Juanovi – Aleši Slaninovi bych věřila úplně všechno. Krásný kluk, zpívat umí, jiskru v oku – Don Juan jak má být.

V holčičí partě vyniká Markéta Švábová v roli potrhlé Katastrofy. Postavy looserů jsou vděčné a herci se s nimi pomazlili. Dokladem toho je i Radek Hub, který svou roli Prcka nehraje, Radek Hub Prckem je. A že to není role obyčejná – před čtyřiceti lety se jí zhostil Václav Neckář, který se na premiéru přijel podívat. Za slíbený polibek se Prcek nechá od holek přemluvit, aby se převlékl za dámičku a pokusil se sbalit Juana – divácky vděčné téma chlap v ženských šatech fungovalo a nepůsobilo ani trošičku trapně.

Textař Jan Schneider a skladatel Bohuslav Ondráček mají na svém kontě hitovky jako Oh, Baby, Baby nebo Hej, pane zajíci, a stejně tak písničky z Gentlemanů vám budou v hlavě znít ještě dlouho. Mladické lásky, nejistoty a krádež v kostele jsou navíc přísadami pro muzikál zcela dostačujícími a ani silné momenty nechybí – Juanovo doznání, že je vlastně rebelem s příčinou, je jenom jedním z mnoha. 

Gentlemani v Martě stojí za vidění – je to muzikál o věcech, které prožil každý z nás, s nesmrtelnou hudbou zlatých šedesátých a navíc zahraný a zazpívaný s takovým nasazením a zápalem, že vám nezmizí úsměv z tváře ani ráno druhý den po představení.


Gentlemani
Studio Marta, Brno
Premiéra: 13. září 2009